Tepelné čerpadlo dokáže získat z prostředí až 70 % energie ve formě tzv. nízkopotenciálového tepla, kterou následně za pomoci elektrické energie přemění na teplo pro vytápění daného objektu. Z výše uvedeného plyne, že vytápění za pomoci tepelného čerpadla je současně ekologické, neboť využívá solární energii uloženou v zemi, vodě nebo ve vzduchu, a také ekonomické. Finanční úspora vždy závisí na konkrétní situaci a jejích parametrech jako je typ čerpadla, teplota pracovního média, tepelná izolace objektu atd. Lze však říci, že se může jednat až o 50 % nákladů oproti konvenčním způsobům vytápění. Vyšší investiční náklady potom mohou zmírnit dostupné dotační programy a návratnost zavedení technologie se bude v takovém případě pohybovat v rozmezí 5 – 7 let. Kromě ekologičnosti a ekonomické výhodnosti tepelného čerpadla jej charakterizuje také bezobslužný a spolehlivý provoz či bezprašnost. Tepelným čerpadlem lze nahradit i nevyhovující topné systémy na tuhá paliva.

Jak již bylo řečeno, žádná technologie není dokonalá, a i tepelná čerpadla mají vlastnosti, po kterých netoužíme. Jednou z těchto vlastností je – již také zmíněná – vyšší pořizovací cena. V případě, že zájemce o tepelné čerpadlo z jakéhokoliv důvodu nedosáhne na státní dotaci, jedná se o významnou investici jejíž návratnost se prodlouží. Druhá nevýhoda tepelných čerpadel souvisí s jejich zapojením do topného systému. Tato technologie obecně poskytuje teplo o nižší teplotě. Je proto tím výhodnější, čím nižší teplotu potřebuje konkrétní topné těleso, které se v objektu nachází. Nižší teplotu topného média (vody) vyžaduje např. podlahové topení, na opačném konci spektra se nachází radiátory. Výše uvedené rozhodně neznamená, že v kombinaci s radiátorem nemůže být tepelné čerpadlo použito, je ale třeba celou soustavu správně navrhnout.